Autismus u dětí
Na této stránce bychom rády přiblížily autismus ve smyslu poruchy autistického spektra, které zahrnuje širokou škálu projevů. To může na první pohled působit technicky a odborně, cílem je ovšem maximální možné porozumění této problematice a osvěta široké veřejnosti.
V naší praxi vnímáme každou rodinu jako jedinečnou a snažíme se vždy najít klíč ke každému konkrétnímu dítěti, abychom odemkly jeho potenciál ke šťastnému a samostatnému životu. Věříme, že intervence založená na pochopení zákonitostí učení a chování, která jde ruku v ruce s hlubokým respektem a láskyplnou podporou každého dítěte, je cestou k jeho dlouhodobému rozvoji.
Co je to autismus?
Autismus je neurovývojová porucha, při níž dochází ke změnám ve struktuře a funkcích mozku, což vede k odlišnému myšlení, vnímání a chování.
Tyto změny ovlivňují sociální dovednosti jedince a vznikají pravděpodobně již před narozením. Charakteristické jsou oslabené schopnosti v sociální komunikaci, navazování vztahů a přemýšlení v sociálních kontextech.
V chování se často objevují stereotypie, potřeba jasných pravidel a rutiny. Zájmy jsou obvykle vyhraněné a opakující se, myšlení konkrétní a zaměřené na detail. Reakce na smyslové podněty mohou být přecitlivělé nebo nedostatečné. (Thorová, AutismPort)
Stručný popis autismu jako neurovývojové poruchy
Autismus, patřící mezi pervazívní vývojové poruchy, je komplexní neurovývojová porucha zahrnující široké spektrum neurobehaviorálních, emočních a kognitivních poruch.
Projevuje se odlišným sociálním chováním, problémy ve verbální a neverbální komunikaci a omezenými, repetitivními vzorci chování a zájmů. Tyto symptomy mohou být přítomny již od raného dětství a vznikají pravděpodobně již před narozením.
Autisté často nerozumí symbolice a mají specifické problémy s empatií a spontánností v sociálních interakcích. (Olejšková, 2006)
Příznaky a projevy autismu
Typické příznaky v dětském věku
- Chybějící sdílená pozornost: Dítě nenavazuje oční kontakt při sdílení zážitků.
- Neukazuje: Nepoužívá ukazováček k ukazování předmětů.
- Nemluví přiměřeně věku: Opožděný vývoj řeči nebo ztráta již nabytých slov.
- Potíže s porozuměním řeči: Nerozumí běžným pokynům nebo opakuje otázky.
- Nevyhledává sociální interakci: Zajímá se více o předměty než o osoby.
- Omezené vyjadřování emocí: Těžko lze rozpoznat emoce dítěte z jeho mimiky a chování.
- Nereaguje na zavolání jménem: Často nereaguje na své jméno, ale reaguje na oblíbené zvuky.
- Neobvyklé pozorování předmětů: Dlouho a zvláštně pozoruje objekty.
- Neobvyklé opakující se chování: Třepotá rukama, běhá kolem plotu, řadí předměty.
- Senzorická přecitlivělost: Přecitlivělost na zvuky, doteky a pachy.
Co mají rády děti s autismem
Děti s autismem obecně vyhledávají senzoricky atraktivní aktivity, jako je přelévání vody, přesýpání písku nebo mačkání modelíny, a také pohybové aktivity, například běhání, houpání a skákání. Preferují předvídatelnost a rády dopředu vědí, co je čeká, což souvisí se zálibou v opakování stejných činností a vyhledávání stejných tras nebo například potravin.
Pokud chcete zaujmout dítě s autismem, nabídněte mu jeho oblíbené aktivity, vyhněte se přímým požadavkům a připojte se k tomu, co rádo dělá. Buďte přátelští a sledujte neverbální signály, protože děti, které zatím nemluví, komunikují svým chováním (např. postura těla, zvuky, manipulací s předměty).
Co nemají rády děti s autismem
Děti s autismem často odmítají přítomnost dalších osob při hře, prohlížení knížek či jiných aktivitách. Když se někdo přiblíží, reagují nelibostí, odstrkáváním nebo odchodem. Mají potíže s adaptací na změny v denním režimu nebo při absenci oblíbené osoby.
Velké množství lidí, jako na oslavách nebo v MHD, jim může vadit. Citlivě reagují na hlasité zvuky a často nemají rády mít špinavé ruce nebo se dotýkat písku. Některé děti jsou vybíravé v jídle kvůli syndromu ARFID a odmítají jíst potraviny mimo svůj úzký jídelníček.
Každý je jiný
Taktilní přecitlivělost vs obliba dotyků
Některé děti s autismem jsou velmi citlivé na dotyk, a to nejen na dotyk od druhé osoby, ale například také na určité oblečení, obuv, kosmetiku, peřiny, nebo třeba na potraviny na rtech, nebo materiály ulpívající na rukou. Jiné děti naopak vyhledávají dotyk, milují mačkání, objímání, hlazení, třesení, drbání a masáže. Vyhledávají různorodé materiály a těch se dotýkají.
Žádný oční kontakt vs abnormální intenzivní oční kontakt
Děti s autismem jsou známé tím, že nenavazují oční kontakt. Mnoho z nich dokonce ani nesleduje druhé lidi, což jim znesnadňuje získávat důležité neverbální informace, učit se nápodobou a orientovat se ve svém okolí. Jiné děti naopak mají abnormálně intenzivní oční kontakt, který ovšem nemusí mít běžný komunikační charakter.
Závažné poruchy řeči vs raný rozvoj řeči
Pro děti s autismem je typické, že mají opožděný vývoj řeči, u některých z nich je potřeba několikaletá intenzivní intervence, aby se naučily mluvit a mohly tak vyjádřit svoje přání a potřeby. Zároveň se ale můžeme setkat s dětmi na autistickém spektru, které již před třetím rokem života mluví v rozvinutých větách.
Nezájem o živé bytosti vs. láska ke zvířatům
Některé děti s autismem nejeví typický zájem o druhé lidi, stejně tak ani o zvířata. Zvířata pro ně mohou být maximálně objektem technického zájmu (např. „jdou odšroubovat uši?“) a při návštěvě ZOO je více zajímají cedulky s popisem než zvířata samotná. Mnoho dětí s autismem však zvířata miluje a tento zájem je pro ně hlavní. Sbírají figurky, kreslí zvířata, sledují zvířátkové pohádky a návštěva ZOO je jejich nejoblíbenější aktivita.
Diagnostika
Včasný záchyt autismu je zásadní pro ranou podporu rodiny i dítěte. Výzkumy ukazují, že raná behaviorální intervence hraje významnou roli v rozvoji sociálních dovedností, včetně sdílené pozornosti a řeči, a tím výrazně zvyšuje šanci na úspěšné zařazení dítěte do společnosti.
Nicméně i mladí dospělí s autismem popisují velkou úlevu při obdržení správné diagnózy, přestože se tak u některých z nich stalo až v dospělém věku.
Odborná vyšetření při podezření na autismus
Při podezření na autismus je nutné absolvovat několik odborných vyšetření k potvrzení diagnózy a vyloučení jiných příčin symptomů. Základní diagnostický proces zahrnuje:
- Diagnostika PAS: Dětský klinický psycholog nebo dětský psychiatr provádí strukturované rozhovory s rodiči a pozorování chování dítěte.
- Hodnocení vývojového stavu: Klinický psycholog provádí diagnostiku úrovně rozumových schopností, kvantitativní hodnocení řeči, motoriky a dalších vývojových aspektů.
- Logopedické vyšetření: Klinický logoped provádí diagnostiku úrovně oromotoriky, zevrubné zhodnocení řeči včetně poruch výslovnosti. Absolventi certifikovaného kurzu provádějí hodnocení příjmu potravy včetně mezioborové diagnostiky poruchy polykání.
- Vyšetření sluchu: Lékař otolaryngolog (ORL) vylučuje sluchové postižení, které by mohlo ovlivnit vývoj řeči.
- Neurologické vyšetření: Zaměřuje se na hodnocení přiměřenosti fyzického vývoje (reflexy, růst obvodu lebky, držení těla aj.) a diagnostiku příčin odchylek psychického vývoje (magnetická rezonance mozku může odhalit vrozené vývojové vady mozku, EEG může odhalit epilepsii, odběry mohou odhalit metabolickou vadu aj.).
- Genetické vyšetření: Zpravidla indikuje neurolog až po provedení magnetické rezonance a stanovení úrovně rozumových schopností. Na základě výše uvedených výsledků lékař indikuje vyšetření pravděpodobných genetických syndromů, jako je např. Fragilní X syndrom.
Diagnostika autismu v České republice
Diagnostiku autismu může v České republice provádět dětský klinický psycholog nebo dětský psychiatr. Čekací lhůta na vyšetření může být několik měsíců, proto je důležité neotálet s objednáním. Diagnostiku mohou absolvovat děti již od 18 měsíců věku, a to hned po screeningovém testu M-CHAT. Proces diagnostiky zahrnuje řadu vyšetření včetně psychologických testů, neurologických vyšetření, genetických testů, hodnocení vývojového stavu, vyšetření sluchu, EEG a magnetickou rezonanci mozku.
Kontakty na odborníky, kteří realizují diagnostiku.
Diagnostické metody a nástroje
Příčiny a rizikové faktory
Na vzniku poruch autistického spektra se podílí řada faktorů, které způsobují odchylky v neuroanatomii a neurochemii v raných stádiích vývoje centrální nervové soustavy.
Genetické a epigenetické faktory
Poruchy autistického spektra (PAS) jsou vysoce dědičné a klinicky rozmanité neurovývojové poruchy. Identifikováno bylo více než 800 genů náchylnosti k PAS, které se podílejí na různých biologických procesech, jako je remodelace chromatinu, regulace genové transkripce, růst a proliferace buněk, ubikvitinace, organizace a aktivita synapsí, morfologie dendritů a axonogeneze.
Environmentální vlivy
- Vyšší věk rodičů
- Užívání léků obsahujících valproát matkou v těhotenství
- Zvýšené používání herbicidů na bázi glyfosátu
- Znečištění vzduchu dopravou
- Metabolické potíže a mitochondriální dysfunkce u rodičů (např. obezita rodičů, těhotenská cukrovka či infekce během těhotenství)
- Vyšší výskyt stresorů v 21.–32. týdnu těhotenství a postnatální stresory v prvních 6 měsících života
- Předčasný porod, nízká porodní hmotnost a perinatální problémy mohou zvyšovat riziko PAS (odkaz na zdroje níže)
Léčba a podpora
Autismus je diagnostikován na základě symptomů, které lze vhodnou intervencí zmírnit. Deficity v řeči, hře a sociálních dovednostech lze u mnoha dětí vyrovnat do té míry, že se mohou aktivně zapojit do rodinných, komunitních a vzdělávacích aktivit.
Podle dostupných výzkumů může k uzdravení (Hrdlička, 2020) dojít u 7-12% dětí.
Terapeutické směry
Je důležité vybírat terapeutické směry založené na důkazech, jejichž účinnost a etičnost byla potvrzena výzkumy. Pro rozvoj sociální komunikace a řeči je vhodná behaviorální intervence. Děti často potřebují také podporu klinického logopeda, ergoterapeuta, senzorického terapeuta či fyzioterapeuta.
Behaviorální intervence (ABA)
- ABA centra: Rodina může vyhledat pomoc behaviorálních analytiků a techniků v ABA centrech v Praze, Brně, Ostravě, Českém Těšíně a Ústí nad Labem, kde dítě několikrát týdně rozvíjí své dovednosti pod vedením behaviorálního analytika. Součástí programu je i rodičovský nácvik dovedností.
- Domácí programy: Rodina může spolupracovat s behaviorálním analytikem, který dochází do domácího nebo školního prostředí, případně poskytuje podporu online. Program se zaměřuje na rozvoj funkční komunikace, sociálních dovedností a hry. Může zahrnovat přípravu na předškolní a školní vzdělávání.
- Rodičovská podpora: Rodiče mohou využít online kurzy, jako je projekt Masarykovy Univerzity Telepractice – na důkazech založená podpora dětí s neurovývojovým postižením v domácím prostředí. Další možnosti zahrnují webináře a kurzy Učení zABAVou nebo Modrého kruhu, které pomáhají rodičům v práci s náročným chováním a rozvoji dovedností jejich dětí.
Ergoterapie
Ergoterapie pro děti s poruchou autistického spektra je specifická a začíná rozvojem hry, sociálních dovedností, komunikace a jemné motoriky. Na základě vyšetření senzorického vnímání terapeuti s přesahem vzdělání do senzorické integrace navrhují senzorické strategie, které dítěti pomáhají cítit se komfortně.
Terapie dále zahrnuje nácvik denních činností, jako je oblékání, osobní hygiena a používání příboru. V pozdějším věku ergoterapeut také pomáhá s adaptací do školního prostředí a doporučuje strategie pro usnadnění začlenění do kolektivu.
- Ambulantní ergoterapie: Děti mohou navštěvovat ambulantní ergoterapeutické ordinace, kde se zaměřují na rozvoj hry, sociálních dovedností, komunikace a jemné motoriky. Tato péče je dostupná při státních nemocnicích i v soukromých zařízeních.
- Lůžková ergoterapie: Ergoterapie může být součástí hospitalizace na rehabilitačním oddělení, kde se děti podrobují intenzivní terapii.
Lázeňská péče: Během lázeňského pobytu jsou poskytovány ergoterapeutické služby zaměřené na komplexní rehabilitaci. - Financování: Terapie může být hrazena z FT poukazu pojišťovnou nebo z vlastních zdrojů.
Klinická logopedie
Spolupráce s klinickým logopedem je vhodná nejen pro děti, které jsou vokální (mluví). U nevokálních dětí klinický logoped pomáhá s výběrem a budováním náhradního komunikačního systému, sleduje sebemenší vokální projevy dítěte a následně rodičům ukazuje cesty, jak podpořit další vývoj dle fyziologických principů.
Sleduje, jak dítě přijímá a zpracovává potravu, jak pije, což ovlivňuje další vývoj motoriky mluvidel, potřebný pro mluvení. V případě potřeby se motorice mluvidel věnuje cíleně, pomocí vhodných postupů pro dané dítě.
U vokálních dětí pak řeší obsahovou stránku řeči, tj. slovní zásobu, aby uměly správně tvořit věty a mohly tak vyjadřovat své přání a myšlenky, a dále se také vzdělávat. Aby byla řeč pro okolí srozumitelná, je pozornost zaměřena také na správnou artikulaci. Klinický logoped věnuje pozornost také řeči psané a čtené.
- Ambulantní klinická logopedie: nestátní zdravotnická zařízení. Klinický logoped provádí potřebnou diagnostiku, na základě které nastavuje vhodnou intervenci a ukazuje rodičům, jak s dítětem doma pracovat.
- Nemocnice: S klinickým logopedem se můžete setkat již na novorozeneckém oddělení, aby se podchytil správný vývoj motoriky mluvidel hned od počátku. Při nemocnicích jsou také specializovaná pracoviště, např. pro děti s vadami řeči, rozštěpy patra, vadami sluchu, kochleárními implantáty či na neurologickém oddělení, kde je logoped důležitou součástí týmu.
- Stacionární péče: Dítě dochází denně (jako do školky) a probíhá intenzivní logopedická péče.
Lázeňská péče: Během lázeňského pobytu probíhá logopedická intervence, která je součástí komplexního rehabilitačního plánu. - Financování: Pro úhradu zdravotní pojišťovnou je potřeba žádanka od lékaře. Ne všichni kliničtí logopedi mají smlouvy s pojišťovnami, v těchto případech si rodina hradí péči sama.
Podpora rodin s dětmi předškolního věku
Raná péče je terénní sociální služba, která poskytuje pomoc rodinám dětí s podezřením nebo stanovenou diagnózou neurovývojových poruch. Služby rané péče jsou poskytovány zdarma. Rodičům nabízejí cenné rady jak v oblasti odborného sociálního poradenství, tak v možnostech využití služeb dalších organizací v sociálním okolí rodiny. Zapůjčují rozvojové hračky a pomůcky aj.
Podpora ve školním prostředí
Speciálně pedagogická centra se věnují dětem od 3 let věku a pomáhají s jejich zařazením do dětského kolektivu a podpůrnými opatřeními v rámci školních institucí, například speciální MŠ nebo běžná MŠ s asistentem pedagoga, typ vzdělávacího programu v ZŠ, kompenzační pomůcky atd.
Zdroje:
Kateřina Thorová, webová stránka Autism Port
Hana Ošlejšková, webová stránka Neurologie pro praxi, 2006
Michal Hrdlička, Mýty a fakta o autismu, Portál, 2020
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3496584/
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0890856710003916
Blog a články
Chcete se dozvědět víc?
Přečtěte si články z našeho blogu, navštivte naši on-line Kecárnu nebo se přihlašte do webináře či kurzu.
- 6 minut čtení
- 1. dubna 2024
- Autismus
Přihlašte se k našemu newsletteru
Jako první se dozvíte o slevách, novinkách a užitečných článcích
