Rozpoznání raných příznaků autismu je klíčové pro zahájení rané intervence, která má pozitivní vliv na rozvoj dovedností dítěte. Pokud včas podpoříme rozvoj sociálního zájmu, pak bude s největší pravděpodobností snadnější i rozvoj samotné řeči nebo hry. Pojďme se společně podívat na 10 nejčastějších příznaků autismu u dětí.

Jaké jsou nejčastější příznaky autismu?

U některých dětí můžeme níže uvedené příznaky pozorovat již od raného věku. U jiných dětí s autismem si jich všimneme, až když v prvních 2 letech života nastane vývojový regres (nejčastěji kolem 18. měsíce věku). Při regresu dojde ke ztrátě dosažené úrovně jazyka – vymizení doposud užívaných slov, zhoršení porozumění řeči, sebeobslužných nebo sociálních dovedností (včetně funkční hry s hračkami). Níže jsme pro vás připravily přehled 10 nejčastějších příznaků autismu u dětí. V chování některých dětí můžeme pozorovat většinu projevů, u jiných jen část.

10 projevů autismu u dětí

1.  Chybějící sdílená pozornost. Dítě nenavazuje oční kontakt s pečujícími osobami za účelem sdílení zážitků (např. dítě vidí něco pro něj zajímavého; slyší, jak pes štěká; hlasitě boří komín z kostek; zažívá novou situaci –⁠ například jej zdraví neznámý člověk).
2. Dítě neukazuje. Případně ukazuje velmi málo a při tom se nepřesvědčí, že dospělý se dívá na to, co mu dítě chtělo ukázat (např. dítě přivede dospělého ke kuchyňské lince, na níž jsou piškoty, které dítě chce, a celou dobu ukazuje a dívá se na piškoty, aniž by se otočilo na dospělého). Dítě nepoužívá ukazování ke sdílení zážitků s druhými lidmi (např. ukázání letícího letadla dospělému). Dítě neumí k ukazování používat ukazováček.
3. Dítě nemluví přiměřeně věku nebo dříve používaná slova vymizela. Dítě je většinu času převážně potichu, vydává neartikulované zvuky nebo hučí. U některých dětí se jen sporadicky objevují slova nebo zvuky s významem (např. „ham”, když dítě vidí jídlo), nová slova nepřibývají nebo nepřibývají jen velmi pomalu. Některé již mluvící dětí recitují úryvky z reklam nebo pojmenovávají písmena nebo barvy, ale neumí slovy komunikovat svoje potřeby či přání.
4. Potíže s porozuměním řeči. Dítě nerozumí běžným pokynům vůbec nebo když je slyší mimo kontext naučené situace (např. uprostřed procházky dospělý řekne „zvedni ruce” a dítě nereaguje, ale při převlékání trička daný pokyn většinou splní). Pokud dítě již mluví, často místo odpovědí na otázku reaguje jen její opakováním (např. „Chceš sušenku?” –⁠ „Chceš sušenku”; „Jak se jmenuješ?” –⁠ „Jak se jmenuješ” apod.)
5. Nevyhledává sociální interakci. Dítě se více zajímá o předměty než o osoby, má potíže natočit svou tvář směrem k tváři další osoby a navázat oční kontakt. Snížený zájem o sociální hříčky („Udělej pá pá“, „Paci-paci“).
6. Omezené vyjadřování emocí. Dospělí mohou mít potíže určit z mimiky a chování dítěte, co se mu líbí a co ne.
7. Nereaguje/málo reaguje na zavolání jménem. Když voláte na dítě jménem, tak to vypadá, jako by vás vůbec neslyšelo. Ale jakmile uslyší otevírání obalu od oblíbené pochoutky nebo zvuk oblíbené reklamy či TV pořadu, ihned zpozorní a vyhledává zdroj zvuku.
8. Neobvyklé pozorování předmětů. Dítě tráví neobvykle dlouhou dobu pozorováním objektů. Pozoruje je koutkem oka nebo zblízka (např. lehne si na zem a pozoruje točící se kolečka autíčka nebo stojí vedle stolu, po kterém jezdí autem, aby mělo točící se kolečka blízko očí).
9. Neobvyklé opakující se chování. Dítě tráví dlouhou dobu pozorováním svých rukou (často jimi třepotá před obličejem a pozoruje měnící se obraz) nebo běhá kolem plotu či nábytku (a dívá se na ně, místo aby se dívalo, kam běží), zakrýváním a odkrýváním uší nebo například spontánním řazením předmětů do řad či kruhových útvarů.
10. Senzorická přecitlivělost. Potíže se stříháním nehtů, stříháním či mytím vlasů a určitými zvuky (např. vysavač, mixér, vrtačka, zvuková hračka pro batolata, elektrický bublifuk); silné reakce na ušpinění rukou/obličeje/oblečení a určité pachy (často u dětí, které jsou nadměrně vybíravé v jídle).

Často se nás ptáte:

Jak se u dětí projevuje autismus?

• Narušeným vývojem řeči (dítě nemluví nebo mluví málo, s přibývajícím věkem může chybějící mluvu nahrazovat např. křikem, plácáním, štípáním aj.; může mít přidružené potíže s porozuměním řeči).
• Potížemi s navázáním a udržením reciproční sociální interakce (dítě se nezajímá o kontakt s lidmi nebo se zajímá převážně jen o kontakt s dospělými, u mluvících dětí se komunikace často točí kolem aktuálních zájmů dítěte bez ohledu na to, zda se o ně zajímá komunikační partner).
• Řadou omezených, repetitivních a neflexibilních vzorců chování a zájmů (spíše manipulační než funkční hra s hračkami – skládání předmětů do nádob a jejich následné vysypávání, roztáčení předmětů s jejich následným pozorováním, ťukání rukou nebo předmětem na různé povrchy, běhání či točení dokola, rigidní vyžadování určitého průběhu hry –⁠ často přehrávání scén z oblíbených kreslených filmů aj).
• U části dětí dochází k celkovému zpomalení vývoje rozumových schopností.

Co nemá rádo dítě s autismem?

• Část dětí odmítá přítomnost dalších osob při hře, prohlížení knížek či dalších aktivitách.
• Jakmile se přiblíží další osoba, reagují nelibostí, odstrkáváním „vetřelce” či odchodem.
• Některé děti mají potíže s adaptací na změny, ať už se jedná o změnu pořadí činností v rámci obvyklého režimu dne nebo při absenci oblíbené paní učitelky či spolužáka v MŠ/ZŠ.
• Řada dětí nemá ráda situace, kde je hodně lidí –⁠ velké oslavy, plné MHD, kulturní akce.
• Část dětí velmi citlivě reaguje na hlasité/vysoké zvuky – ⁠mohou jim vadit hudební hračky, zpěv, zvuky sirén, elektrospotřebičů aj.
• Některým dětem vadí mít špinavé ruce, dotýkat se písku, apod.
• Část dětí také trpí zvýšenou vybíravosti v jídle v důsledku syndromu ARFID (porucha vyhýbavého/restriktivního příjmu potravy) a odmítá jíst a pít potraviny mimo svůj obvykle velmi úzký jídelníček.

Jak poznat lehčí formu autismu?

Rozumové schopnosti a řeč dítěte se vyvíjí přiměřeně podle jeho kalendářního věku, ale dítě má obtíže při navazování a udržování kamarádských vztahů nebo s adaptací na změny. Lehčí porucha autistického spektra se projevuje také stereotypním chováním a zájmy. Často se můžeme setkat také se senzorickou přecitlivělostí.

Co dělat, když u dítěte pozorujete příznaky autismu?

Pokud u svého dítěte pozorujete řadu varovných příznaků, nebo i jen některé z nich, doporučujeme, abyste se ihned obrátili na praktického lékaře Vašeho dítěte. Na základě konzultace s ním bývá vhodné absolvovat vyšetření dítěte u dětského neurologa, foniatra, ORL, klinického logopeda a klinického psychologa. Podle potřeby také u ergoterapeuta či pedopsychiatra. Tohle diagnostické kolečko někdy může trvat několik měsíců až let.

S rozvojem dítěte ovšem můžete začít ihned. Kromě státem hrazené rané péče máte možnost navštívit naši on-line Kecárnu, zakoupit speciální výukové pomůcky a rozvojové hračky nebo se přihlásit do našich on-line kurzů. Právě kurzy vám díky průběžnému vedení odborníků pomohou zvýšit zájem dítěte o vzájemnou komunikaci i společenské zábavné aktivity. A následný rozvoj komunikace nebo hra s vrstevníky bude tak snadnější.