Tento zastřešující pojem může znít komplikovaně, přesto se s ním můžete setkat jak při diagnostice, tak v odborné literatuře. V praxi často mluvíme o dětech s autismem, divergentním myšlením nebo senzorickou citlivostí. Přesto je užitečné seznámit se s tímto širším pojmem, zejména v období, kdy rodiče čekají na přesnou diagnózu. Pomáhá lépe se zorientovat v problematice a pochopit potřeby dítěte.

Pervazivní vývojové poruchy (PVP) jsou komplexní skupina neurovývojových poruch, které ovlivňují vývoje dítěte v několika oblastech:

•       sociální interakce,
•       komunikaci,
•       chování.

Termín „pervazivní“ vychází z latinského slova „pervadere“, což znamená „pronikat“ nebo „prostupovat“, což odráží skutečnost, že tyto poruchy mají dlouhodobý dopad na život dítěte i jeho okolí.

PVP zahrnují široké spektrum diagnóz, přičemž nejznámější z nich je porucha autistického spektra (PAS). Dalšími příklady jsou Rettův syndrom, dětská dezintegrační porucha nebo Aspergerův syndrom, i když některé z těchto diagnóz byly v novějších diagnostických manuálech (např. nejnovější revize americké klasifikace DSM-5) sloučeny pod širší pojem PAS.

Jak vznikají pervazivní vývojové poruchy?

Přesná příčina vzniku PVP není dosud zcela objasněna. Odborníci se shodují na multifaktoriálním původu, kde hrají roli genetické predispozice, epigenetické změny (jak je v organismu čtená DNA) a vlivy prostředí (např. toxiny v životním prostředí). Mezi rizikové faktory patří například genetické mutace, vyšší věk a metabolické potíže u rodičů, vystavení plodu toxickým vlivům během těhotenství (např. léky obsahující valproát, herbicidy na bázi glyfosátu aj.), komplikace během těhotenství nebo porodu, a také různé neurologické abnormality.

Některé studie ukazují na rozdílnou strukturu a funkci mozku u dětí s PVP, což může ovlivnit jejich schopnost zpracovávat informace, komunikovat a reagovat na podněty. Důležitou roli hraje také interakce genů a vnějších faktorů, což vysvětluje, proč některé děti s genetickými predispozicemi k PVP mají běžný, tzv. normotypický vývoj.

Příznaky pervazivních vývojových poruch

PVP se mohou projevit různými způsoby, a to již od raného dětství. Mezi nejčastější příznaky patří:

1. Omezená sociální interakce

Děti s PVP často mají potíže s vytvářením a udržováním vztahů s vrstevníky nebo dospělými. Mohou se vyhýbat očnímu kontaktu, působit nezaujatě nebo se stranit sociálních situací. U malých dětí si rodiče často všimnou, že neprojevují zájem o hru s ostatními dětmi nebo nenapodobují chování dospělých (např. sociální hříčky, domácí práce aj.)

2. Potíže s komunikací

Komunikační dovednosti mohou být omezené nebo zcela chybět. Některé děti nikdy nezačnou mluvit, jiné mají opožděný vývoj řeči nebo mohou používat řeč opakovaně a bez pochopení (echolálie). I u dětí s dobrými jazykovými schopnostmi mohou být patrné obtíže v neverbální komunikaci, jako je nepřiměřená gestikulace nebo zvláštní intonace.

3. Stereotypní a repetitivní chování

Mnoho dětí s PVP dělá stereotypní pohyby (např. třepetání rukama, poskakování na místě) nebo opakující se aktivity (např. řazení předmětů dle barev nebo do řad, opakování určitých zvuků nebo slov či frází dokola aj.) Tyto projevy mohou být pro dítě zdrojem uklidnění nebo způsobem, jak zvládat pro dítě nadměrný přísun podnětů z okolí.

4. Úzké zájmy a rutina

Děti s PVP se často soustředí na velmi specifická témata, která intenzivně zkoumají. Jakékoli narušení jejich denní rutiny může vést k silným emocím, jako je frustrace nebo úzkost.

5. Smyslová hypersenzitivita nebo hyposenzitivita

Některé děti reagují velmi citlivě na zvuky, světlo, doteky nebo chutě, zatímco jiné mohou mít sníženou citlivost a vyhledávat intenzivní podněty (abnormálně silná tendence prozkoumávat okolí svět ústy, hmatem nebo čichem, poklepávat na předměty nebo je rozhazovat a poslouchat, jaké vydávají zvuky aj).

Jak poznat PVP u malých dětí?

Rozpoznání PVP je často obtížné, protože příznaky mohou být nenápadné, zejména v raném věku. Rodiče si obvykle jako první všimnou neobvyklého chování nebo vývojového opoždění, například když má opožděný vývoj řeči nebo nereaguje na své jméno.

Důležité je všímat si následujících signálů, abychom mohli dítěti včas pomoci s jeho rozvojem:

• Dítě do 12 měsíců neprojevuje zájem o sociální interakci (např. chybí úsměvy, oční kontakt).
• Ve věku 16 měsíců dítě nezačalo používat jednoduchá slova.
• Ve 24 měsících dítě nezačalo spojovat dvě slova do jednoduchých vět.
• Dítě nereaguje na pokyny.
• Nemá nezájem o hru s ostatními.
• Opakující se pohyby, zejména v emočně nabitých situacích (např. třepetání rukama, poskakování, běhání dokola aj.)
• Neobvyklé zájmy u dítěte (např. řazení věcí do řad či kruhových útvarů; encyklopedické znalosti o zvířatech či strojích aj). 

Diagnostika a role odborníků

Na diagnostice PVP se podílí celá řada odborníků. Od ledna 2017 praktičtí lékaři v České republice provádějí raný screening poruch autistického spektra (M-CHAT-R) v rámci preventivní prohlídky v 18 měsících věku dítěte. Dotazník M-CHAT-R hodnotí projevy chování dítěte ve věku 16-30 měsíců. Pozitivní výsledek znamená riziko autismu či jiných vývojových odchylek či celkového opoždění vývoje. U těchto děti je důležité co nejdříve zahájit ranou intervenci zaměřenou na rozvoj chybějících dovedností, a to ještě dříve, než dítěti bude provedena zpřesňující diagnostika, která zahrnuje vyšetření u dětského klinického psychologa, pedopsychiatra, dětského neurologa, klinického logopeda, ergoterapeuta, foniatra, genetika a případných dalších odborníků. Klíčovým nástrojem psychologů, psychiatrů, logopedů jsou standardizované testy a dotazníky, které hodnotí sociální, komunikační a kognitivní dovednosti dítěte. Ergoterapeuti se vzděláním v senzorické integraci používají vedle standardizovaných testů, které hodnotí úroveň motoriky a rovnováhy, testy a dotazníky zaměřené na diagnostiku poruch senzorické integrace.

Rodiče jsou často hlavními zdroji informací, protože mají nejlepší přehled o chování dítěte v každodenním životě. Při diagnostice vedle rozhovoru s rodiči, vyhodnocování rodiči vyplněných dotazníků a pozorování chování dítěte hrají důležitou roli také videa z domácího prostředí – ať už zaznamenávající vývoj dítěte před případným vývojovým regresem, úroveň řečové produkce i projevy zvláštního chování v domácím prostředí, které dítě nemusí ukázat při vyšetření v ordinaci. Je důležité, aby rodiče při podezření na PVP neodkládali objednání se k odborníkům a nečekali se započetím rané intervence na stanovení diagnózy, které v ČR aktuálně může trvat měsíce až roky. Protože včasná intervence může významně ovlivnit další vývoj dítěte.

Které vývojové poruchy patří mezi pervazivní dle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemoci stále platné v ČR?

• Dětský autismus
• Atypický autismus
• Rettův syndrom
• Jiná dětská dezintegrační porucha
• Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby
• Aspergerův syndrom

Možnosti podpory a terapie

Ačkoli diagnóza PVP dle výzkumů přetrvává do dospělosti u cca 90% jedinců, existuje řada intervencí a terapií, které mohou zlepšit kvalitu života dítěte a jeho rodiny. Mezi nejúčinnější patří:

• Raná péče: Bezplatná terénní sociální služba poskytována rodinám dětí ve věku do 7 let s podezřením na poruchu vývoje. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby.
• Aplikovaná behaviorální analýza (ABA): Tento přístup se zaměřuje na rozvoj chybějících dítěti dovedností (např. komunikace, funkční hra, sebeobslužné a toleranční dovednosti), které postupně nahradí projevy nežádoucího chování dítěte (např. křik, pláč, sebepoškozování, ničení předmětů, ubližování okolním lidem aj).
• Logopedie: Pomáhá zlepšit komunikační dovednosti, ať už verbální nebo neverbální.
• Ergoterapie: Zaměřuje se na rozvoj praktických sebeobslužných a herních dovedností a zvládání smyslových obtíží.
• Řešení zdravotních obtíží s příslušnými specialisty – epilepsie, spánkové poruchy, zažívací obtíže, porucha pozornosti s hyperaktivitou, úzkost. 
• Speciální vzdělávací programy: Mnoho dětí s PVP potřebuje individuálně přizpůsobené vzdělávací přístupy.
• Podpora rodiny: Psychologická podpora a skupiny pro rodiče mohou pomoci rodinám zvládat každodenní výzvy.

Význam včasné diagnostiky

Včasná diagnostika a intervence jsou klíčové pro dosažení co nejlepšího vývoje dětí s PVP. Studie ukazují, že děti, které začnou terapie před třetím rokem života, mají lepší výsledky v oblasti komunikace, sociálních dovedností a samostatnosti.

Pokud jste rodič, který má podezření, že vaše dítě může mát PVP, neodkládejte vyhledání pomoci. Včasná intervence nejen zlepšuje kvalitu života dítěte, ale také snižuje stres a nejistotu rodiny.

Závěr

Pervazivní vývojové poruchy představují komplexní výzvu pro dítě, jeho rodinu i odborníky. Díky lepšímu porozumění těmto poruchám a rozvoji intervencí však mohou děti s PVP dosáhnout významného pokroku a vést plnohodnotný život. Klíčem je včasné rozpoznání příznaků, diagnostika a cílená podpora, která zohledňuje jedinečné potřeby každého dítěte.

Zdroje:

10.revize Mezinárodní klasifikace nemocí

Michal Hrdlička, Mýty a fakta o autismu, Portál, 2020

Web Asociace rané péče České republiky www.arpcr.cz